Setkání a diskuze na MV o integritě Vietnamců

17.Duben 2013

Komentáře: 5

V pondělí jsme se sešli v restauraci Hoang Thanh (Little Hanoi), kde měla být příprava na plánovanou schůzku na MV. Po polévce nás organizátoři zasvětili stručnými informacemi schůzky. Mělo by se tam probírat 2 hlavní témata: pobyt Vietnamců v ČR a drogy ve vietnamské komunitě. Sešlo se nás tam 30 mladých studentů, 3-4 představitelé Svazu Vietnamců a tajemník vietnamské ambasády.

 

Začátek byl v 18:00, ale klasicky lidi přicházeli až o 30 min později. Někteří do konce hned po jídle odešli (Bylo skoro 8 a pořád se jedlo/někteří čekalo na jídlo). Takže je to neslušnost těch, kteří tam přišli a brali to na lehkou váhu nebo špatně organizované setkání?

 

Představitelé nám sdělili, že je to úplně první oficiální setkání, kde je možná diskuze. Tedy nikoli jedna strana mluví a jedna strana poslouchá. Právě proto sem organizátoři pozvali mladé Vietnamce, hlavně vysokoškoláky. Když jsme došli po půl hodině povídání k závěru, zeptali se nás na naše názory a připomínky. Uběhlo pět minut a nikdo se nepříhlásil. Tak jsem si sebral veškerou odvahu a odstartoval to tvrdými otázkami (které jsem asi neměl). Napíšu přesně to, co jsem řekl:

 

"...chtěl bych se zeptat, jak bych měl odpovídat: Česká republika nám pomáhala v různých ohledech a chce, abychom tu zde zůstali a rozvíjeli jejich zemi. Kdyby mi pak pokládali otázku, která bývá hodně častá, zda-li tu zůstat či se vrátit do Vietnamu. Kdybych řekl, že tu chci zůstat, Čechům se to bude líbit, ale  to není ono, protože chci rozvíjet svou zemi Vietnam, ale to se jim nebude líbit..."

Představitel ambasády na to:

"Jednoduše odpovědět, že chci zůstat tam, kde se cítím příjemně."

Tu otázku výše jsem řekl, protože chci, aby si ostatní na ní dávali bacha a chtěl jsem vědět, co by mi doporučili, nikoli, že bych to v Ministerstvu řekl. A jeho odpověď se mi zdála vhodná, Češi by si pak mysleli, že jsme...vychcaní

 

Pak jsem rovnou jel do další problematiky, které mi lehce vadilo, když ji pronesl představitel vietnamských studentů v ČR. Řekl něco v podobě, že do roku 1989 jsme sem přijížděli hlavně za studiem. Někteří pak studium zanechali a začali se věnovat obchodu, což je špatně.

 

Tak na to jsem reagoval:

"...v té době někteří zanechali studium, protože chtěli si nějaké peníze vydělat a poslat je své rodině ve Vietnamu, kteří tam doslova hladoví. Situace byla velmi špatná a nepovažuju to za špatné rozhodnutí."

Pán na to přísně reagoval:

"Byla to hodně špatná volba. Vláda nám poskytla stipendium a možnost tu studovat a my za jejich zády porušujeme pravidla, není to správné. Rozhodně to není správné." Chtěl jsem pak ještě dodat, že já bych dal přednost rodině před ostatními a tuto chybu bych s čistým svědomím udělal znovu a znovu. Ale ovládl jsem se a už jsem 2x řekl něco, co nechtěli slyšet....

 

Pak se konečně ozvala další poznámka od jedné vysokošlačky.

"..Myslím si, že je velmi důležité vědět, jestli tam budeme odpovídat na otázky, klást otázky či si lehce jen tak popovídat. Řekl jste, že každý se představí a bude o něčem mluvit 5 minut. Témat není mnoho a kdyby každý sdělil svou myšlenku, bylo by z toho chaos."

 

Na to ji nikdo přímo neodpodvěděl, protože moc dobře vím, že to také nevěděli. Chtěli pak po nás, abychom si doma připravili řeč. Další 2 otázky byly ohledně proudloužení víz pro studenty a off topic.

 

Ve středu bylo naplánováno, že jedna skupina pojede ze Sapy a druhá z ČVUT. Někdy okolo půl jedenácté dorazili všichni. Čekali jsme tedy vevnitř na další pokyny. Na to se slečna u informačního okénka zeptala, zda tu máme nějakou akci nebo co tu vlastně děláme. Ouvajs. Myslel jsem si, že to byla velká akce a tudíž o ní budou všichni vědět, ale tohle... Někdo ji pak řekl, že jsme tu na pozvání pana náměstky Hrušky, pak už to bylo OK.

 

Sešli jsme se v místnosti pro 50-60 osob. Byly tu i lidi od České televize. Jako první dorazil náš velvyslanec. Se všemi si potřásl ruku. Pak dorazil Tomáš Haišman z odboru azylové a migrační politiky. Moc hodný pán. Ve svém proslovu bylo vidět, že je to realista, ale i přitom dbá na pocity jiných. Například, když někdo vyjadřil vděčnost vůči ČR, odpověděl, že jsme měli spíše děkovat svým rodičům, že oni byli ti, kteří nás vychovávali, odváděli všechnu dřinu. Pak ještě dodal, že by byl radši, kdybychom seděli jako u kulatého stolu a debatovat, než tu formálně provádět monology. Po úvodu nám sdělil, že hlavním tématem bude integrace a nadiktoval nám klíčová slova, na které se později zaměříme.

 

Po půl hodině úvodu přišla desetiminutová přestávka. Měli jsme si mezitím připravit otázky k diskuzi. Jako první to pak spustila dvacetiletá studentka, která se tu narodila. Na dvoustránkovém papíře sepsala připravenou řeč. Měla problém, že nemohla získat české občanství kvůli věkové hranici 21 let. Uvedla, že splina všechny ostatní podmínky a požaduje, zda by to nemohli znovu posoudit/změnit zákony. (Vyslyšel všechny otázky a pak je odpověděl na jednou). Odpověď zněla něco jako, že nemůže kvůli individualitě měnit předpisy. 

 

Potom tu padly další otázky ohledně vízy:

Student na výměnném studijním pobytu mluvil v angličtině. Jeho problém byl takový, že mu poskytla škola stipendium, aby mohl ve Francii studovat, ale studiní vízum trvá jenom 4 měsíce a musí se kvůli tomu pořád vracet. Stručná odpověď - s tím nemohou nic udělat.

 

Další studenti, kteří tu studují (na programu Erasmus) měli podobné problémy. Dívka mluvila také v angličtině a projevila nesouhlas s přístupy zrušení vízy u studentů, kteří nebyli na jejich uvedené adrese zastiženi. Navrhla, aby úřady před zrušením víz zkontrolovaly studijní výsledky. Další student žijící v Německu chtěl, aby vláda více podpořila studenty, zvláště ty, kteří po studium hledají práci. Uvedl příklad, že v Německu je možnost 18 měsíců ještě po studiu hledat práci. V ČR je tato doba daleko kratší. Měl na mysli, že než by našel práci, tak by mu už vypršela víza. Tento student chtěl hovořit německy (z MV souhlasili), ale na žádost pana velvyslance, který tam neměl nikoho, kdo by překládal z německého jazyka, chtěl, aby mluvil ve vietnamštině a pak by to přeložil tlumočník. Nevím, zda mluvil nejasně nebo to tlučmočník špatně překládal, ale ve výsledku to dopadlo tak, že lidé z MV odpověděli, že vietnamští studenti stejně jako ostatní mají stená práva jako Češi v hledání prací. Zřejmě to špatně pochopili.

 

Potom se tu objevili otázky okolo víz (zase!?!) a českého občanství. Podle mě jsme tyto témata měli jenom naznačit a mluvit o integraci, ale nějak se to zvrtlo a i pan velvyslanec si toho všiml a od šesté otázky napomínal, ať mluvíme o něčem jiném než jsou víza.

 

Celkově, abych to shrnul z různých pohledů:

 

  • Ředitel odboru Tomáš Haišman - Studenti žijící v česku mluví anglicky (asi nevěděl o studentech, kteří tu žijí a studují a těch, kteří tu studují). Pořád jenom o vízech...
  • Velvyslanec - Studenti mluvili jenom o jednom tématu
  • Studenti - Tlumočník špatně interpretoval otázky a ve výsledku pak zněly jako primitivní dotazy.

 

Jak vidíte, nebyla to natolik úspěšná akce. Beru si to jako první krok k integraci. Další podobná akce by měla být někdy v září.

 

P.S. důležitá fakta:

Financování programu pro integraci cizinců - ročně až 150 mil. Kč. Celkově do teďka 1 mld. Kč

Pro trvalé pobyty budete v budoucnu potřebovat jazykovou znalost A2

Instrukce poskytování víz byly/budou předány všem vysokým školám.


Komentáře


  • hung

    2.05.2013

    perfekt. rat muon duoc trao doi cung tac gia. hung

    Odpovědět

Komentovat

  • *Jméno *
  • *Email
  • *Zpráva
* Antispam, Vyplňte znovu vaše jméno:

Přísloví

Ếch ngồi đáy giếng

Žába na dně studny

Anketa

Kolik Vám je let?
pod 1830% (914x)
Hlasy
18 - 2516% (492x)
Hlasy
26 - 3519% (569x)
Hlasy
36 - 5017% (510x)
Hlasy
50 a více17% (522x)
Hlasy