První zkušenost s záchrannou službou

Mé matce vytrhali zub. Tehdy měla pořád zánět, i když už menší a dalo se trhat. O 5 dní později, když si myslela, že je všechno v pořádku, vzala si prášek proti bolesti hlavy. Zhruba po hodině jí začalo silně krvácet z dásní. Praskla ji céva. Šla k kohoutku si propláchnout, ale nezastavilo se to. Můj první pohled na ní, když jsem se to dozvěděl, voda byla puštěná a z pusy ji stejně tak tekla krev. Řekl jsem ji, ať to nevyplachuje už, protože to zřejmě dělá už asi nějakých pár minut a nezastavilo se to. Rychle jsem si vzpomněl na tampón od zubařky, v případě kdyby začalo silné krvácení. Ucpala si to, ale pořád a pořád krvácelo, stále silně. Pokaždé když vyplyvovala do mísy, počítám tak může být asi 50ml krve včetně slin. Když jsem musel po páté odnášet mísu krve, zavolal jsem záchrannou službu. Nevím jak vy, ale v tu chvíli jsem si nemohl vzpomenout na telefonní číslo. 155 nebo 156? Tak docela trapně jsem si na googlu našel číslo záchranné služby.

Záchranka přišla po 20 minutách a odvezli ji do Fakultní nemocnice na Novém městě. V sanitce sedím úplně poprvé a docela se mi točila hlava - uzavřený prostor, kývalo se sem a tam... Cestou se mě sanitáři ptali na podrobnosti a zapisovali si do připravovaného formuláře. Mezitím matka ještě vyplyvala další ohromné množství krve. Nakonec jsme dojeli do nemocnice. Vystoupil jsem, vypadá to jako zadní část zastaralého domu. Všude tma, nikde nikdo, čekal jsem něco jiného. Odvezli ji na lůžku k zubařce, v sále také prázdno a v ordinaci také sama.

Identifikovala problém a zavolala si vedoucí zubařku. Píchla ji něco do zubů, aby to zastavilo krvácení. Krvácení se zastavilo až po vypumpování velké množství krve. Měla krevní sraženinu v krku, takže situace se trošku zhoršila, chtělo se jí zvracet. Nakonec krvácení zastavilo a zašili jí to. Problém podle zubařky bylo prý zvýšený tlak, když uviděla, jak ji tekla krev, proto to teklo tolik. Zapomněl jsem jí říct o tom prášku, který si vzala před událostí. Když bylo vše hotovo, bál jsem se, že se rána může znovu otevřít a bylo by hůř. Uklidnila mě, že vše bude v pořádku a nebude krvácet už. Chtěl jsem, aby tam zůstala přes noc, ale trvala na svém, že nejlépe ji bude doma.

Teďka po týdnu je ji už lépe a já si konečně můžu oddychnout. 20 minut čekání na sanitku je příšerně dlouhá doba, vím že dříve nemohli, ale to čekání je nejhorší. Ještě dodat, že celkem ztratila asi půl litru krve. Lekce na ponaučenou - nepoužívejte prášky proti bolesti hlavy nebo prášky, které podporují srážení krve, když vám vytrhhali zuby, i po týdnu.