Krátký report ze dne dětí v Praze

1.Červen 2013

Komentáře: 0

Včera se konal den dětí v Praze na Libuši určené pro vietnamské děti. Proč se konal 31. května a nikoli prvního, to nevím. Mohu se jenom domnívat, že v sobotu jsou velké kšefty a lidi jsou více zaneprázdněni.

 

Dorazil jsem v půl druhé, abych s ostatními připravoval. Oproti loni nás tam nebylo moc, max 10 aktivních lidí. Pozadí pódia bylo rozhodně daleko lepší než loňský. Více dětských motivů a méně textů. Připravovali jsme místa pro děti k sezení, jednoduché podložky za sebou seřazené. Za nimi byly židle pro rodiče.

 

Jako hry tu byly připraveny koš s míčky, když trefíte míček do koše, mohl jste si vyzvednout odměnu - hračku. Další byla s kruhy, trefením do válce znamenala taky jedna hračka. No jo, moc her k dispozici nebyly. Vynahradili jsme to množstvím bonbónů a občerstvení z "Mckáče". Loni jsme měli připravené 150 porcí, nakonec došly tak rychle, že jsme museli koupit ještě dalších 250. Měly být pro děti, ale i rodiče měli chuť :D

 

Když bylo vše připravené, bylo už půl čtvrté a děti začaly přicházet. Na pozvánce bylo sice uveřejněno 15:00, ale znáte nás... Děti jsme museli nasměrovat k místům, aby si tam sedli a nepobíhali. Těžká práce. Byly neklidné a stále se dívaly na místa, kde jsou hry a hračky. Ve čtyři odstartovalo první představení. Úvod měl předseda svazu. Moderátory byly zpěvák a mladá dívenka, která vše překládala do češtiny. Postupně se objevily představení dětí z místních vietnamských škol a družin - skupinové zpívání "Tenhle svět je náš...", dětská "žabí" písnička, hádanky, představení bojového umění, moderní korejský tanec od dívčí skupiny a na závěr jak jinak gangnam style, kde všechny děti, i ty dole pod pódiem, začaly tančit.

 

Během představení občas za mnou přišly děti. Ptaly se, jestli by si nemohly vzít tenhle a tenhle bonbón. Dle pokynů mých bossů, jsem jim měl dávat až později. Kdybychom jim dávali moc brzo, toulaly by se po celém sále a nedávaly by pak na představení pozor. Já ale nemohl odolat dětským prosbám a k čertu s tím, už tu sedí 2 hodiny a zatím ještě nic nedostaly.

 

Někdy v šest jsme dětem začali rozdávat bonbóny a jídlo (dle mého názoru pozdě) a začali pořádat hry. Jak jsem popsal výše, hračky jsme chtěli rozdat formou her, i když by vyšlo na každé dítě jednu hračku, některé (všechny+rodiče) se vrhly na stůl s hračkami. Já se pokusil alepoň o zprovoznění jednu z her. Děti a i rodiče se neustále potoulali v hrací zóně, takže si zahrála tak 10% dětí. Po těch pár desítek, už tu nebyly nikde míčky :D Pak byly ještě jedno dvě další vystoupení a lidé se začali odcházet. Já měl zůstat a uklízet, ale co, už tu jsem přes 5 hod a bolejí mě nožičky. Tak nashle za rok.

 

Na závěr malé videjko z akce:


Komentáře


Komentovat

  • *Jméno *
  • *Email
  • *Zpráva
* Antispam, Vyplňte znovu vaše jméno:

Přísloví

Công cha như núi Thái Sơn, nghĩa mẹ như nước trong lòng chẩy ra, một lòng thờ mẹ kính cha, mới là chữ nghĩa mới là đạo con

Hodnota otce je jako hora Tai, láska matky je jako řeka, syn by měl své rodiče ctít

Anketa

Chtěli byste dlouhodobě žít ve Vietnamu?
Ano35% (5518x)
Hlasy
Ne32% (5041x)
Hlasy
Nevím33% (5267x)
Hlasy