vztahy

Ve Vietnamu je velmi důležité, abyste lidi správně oslovovali. Projevíte tím respekt a vaše vychovanost. Je to první věc, které si lidé všimnou a podle toho Vás také budou hodnotit. Pro lepší představu takový malý příklad, kde mluvíte s vaším otcem. "Přijdeš tam zítra?" a "Přijdeš tam zítra, tati?". Sice to není moc z přkladu moc zřejmé, ale je vidět, že

Často jsem se tu zmiňoval o Svazu Vietnamců v ČR (Hội người Việt Nam tại CH Séc). Někteří se mě ptali, co jsou zač a jestli je podobných skupin a organizací v Česku více. Narozdíl od Evropanů, Američanů a spol, Asiati a zvlášť komunistické státy hodně drží při sobě. Vynecháme-li některé špatnosti, je toto speciální pouto velmi důležité, důležitější než

Vietnamci ctí skromnost a pokoru, stejně jako harmonické vztahy s ostatními. Snaze vyhnout se konfliktům ve vztazích, často raději mluví o citlivých tématech nepřímo. Obvykle, Vietnamci mají jako první príjmení, pak prostřední jméno a nakonec jméno. (V Čechách a po celém světě je to obráceně, třeba Tomáš Baťa, ve Vietnamu bychom psali Baťa Tomáš). Rodinní príslušníci používají navzájem odlišná křestní

Dva lidé se vezmou, většinou se souhlasem svých rodičů. Společně žijí u rodičů ze strany manžela. Rodina, která má dceru, musejí počítat s tím, že po vdávání se stanem členem „druhé“ strany. Vietnamci starší generace říkají, že vychovávat dceru je jako vychovávat člen jiné rodiny, jenom čekáte, než někdo si ji odvede. Manželka se stará o domácnost a především o